Tak ste se konečně po dlouhé době dočkali 4 kapči. Přeju dobré počtení a zábavu.
4. Kapitola
Když tam došli, tak zjistili že ředitel tam ještě není. Proto si urychleně sedli a čekali. Ředitel vešel a pohledem si kontroloval zda tu jsou všichni, na dvojčatech a Amber se zastavil o pár vteřin déle pohledem, ale stále pokračoval ke svému místu.
Dvojčata ho nedůvěřivě pozorujících a nevěda coby, Když tu někdo svému neoblíbenému profesoru obarví vlasy na růžov
. Velká síň na chvíli zmlkla a následně vybuchla smíchy.
Po asi dvou minutách neuvěřitelného smíchu ovšem celá síň ztichne a čeká co bude. Risch jen stojí a má zavřený oči, jak se snaží udržet vztek na úzdě.
"Dobře, pokud se mi ten co to přihlásí do dvou dnů v ředitelně, tak vám nezatrhnu vycházky do města. Buďte tak laskaví a přeberte si to ve svých hlavách, páč tohle trpět nebudu!", zavrčel ke konci ředitel školy. Síň zcela ztichlá na sebe koukala v němém šoku a zděšení. Ředitel mezitím dokráčel ke svému místu u profesorského stolu. Tam si stoupl a odkašlal si s již normálními vlasy.
"Takže vážení, jelikož k nám do školy přijede návštěva v podobě dvou jiných Akademií, mám na vás prosbu.
Ta se jen nevinně usmála a mrkla na sebe. Pak se ale otočila na svou kamarádku a už jí chtěla něco povědět či pošeptat, Když si přes všeobecný ruch ještě ředitel odkašlal. Celá síň jako na povel ztichla a otočila se na profesora.
" A ještě bych tu rád přivítal Siria Blacka, který tu bude učit Starodávné runy. Doufám kolego, že budete spokojený s místním výkvětem.", Odmlčel se na chvíli.
" A pak bych byl rád, aby z každé koleje zůstalo pět dobrovolníků, páč přijede zanedlouho Bradavická škola čar a kouzel."
Po ohlušujícím potlesku, při kterém se Sirius mimochodem snažil splynout se zdí, nastalo hrobový ticho. Po tomto zahájení nového ročníku se před studenty objevilo jídlo. Ti na nic nečekali, a to ani na popřání od ředitele jehož se to trochu dotklo, ale jen trochu, se za všeobecného šuškotu a zaručených zpráv dali studenti do jídla.
Dvojčata jen chvíli civěla na profesorský stůl a pak se s konečnou platností a otázkou otočili na Amber.
"Tak co ty nato?", Ozval se Katarai. Agrass totiž byl potichu a přemýšlel, jak to vyřeší s výmluvami.
"Nevím Katy, ale neriskovala bych průser, když tu učí tvůj táta. A to už vůbec ne po tom co jsme posledně málem přizabili partičku od Větrů.", Zakončila to Am a významně se na oba bratry podívala.
"Já za nic nemůžu! Já vás předtím varoval, ale vy jste si vůbec mne vůbec neposlouchali. A jen tak mimochodem, byl jsem to já, kdo vás z toho průseru tahal.", Ozval se okamžitě Agrass.
Akademie byla vcelku normální škola, akorát s tím rozdílem, že se tu učili děti z rodin, kde se ovládali runy. Škola se dělila na pět kolejí a to kolej Vlků, v té studuje naše Trio, Vody, Ohně, Země, Větru a Éteru. Studenti byli rozděleni tak, že vždy podstoupily lehkou zkoušku u které se zjistilo, ke kterému živlu má dotyčný blíže, pak byl zařazen do té koleje. Ovšem u těch u kterých se to nedalo nijak odhadnout, tak ti byli u Vlků. Do školy chodili devět let, tj. do devatenácti a pak jim bylo další studium. Povětšinou to brali, páč se jim nechtělo opouštět Akademii a vlastně i ředitele, kterému s takovou láskou dělali naschvály.
Agrass se odmlčel a vlastně i otočil od bratra i Am. Opravdu netoužil po tom, aby kvůli nim měl problémy, jako už tolikráte předtím.
"Ach jo, to zas bude rok....", Povzdechl si. Zvedl hlavu a zjistil, že už ostatní odcházejí po svým. Proto se rozhodl že si půjde provětrat hlavu kolem jezera, které měli na pozemcích a kde žila obří hydra. Nejdřív ale vyrazil do kolejní místnosti a z ní do svého pokoje pro nějaké teplejší oblečení, aby mu nebyla zima až se bude v noci vracet. Když procházel opětovně vstupní halou tak viděl, že ti dva stále kují pikle a taky zahlídl Rischův zadumaný a ustaraný pohled, když ho uviděl. Agrass se smutně usmál a naznačil, že je vše v pořádku ač nebylo, protože mu jeho bratr dělal starosti.
" Proboha kdy se konečně uklidní? Těch jeho věčných problémů mám plný zuby, nemluvě o tom že mi ani nepomůže Amber. Ta se spíš přidá na jeho stranu než aby mi pomohla...", Mumlal si Agru pro sebe a neuvědomoval si že ho někdo může slyšet. Vyšel ven před bránu a rozhlédl se. Nádvoří bylo osvětleno zapadajícím sluncem a v něm to podnítilo touhu jít se projít k jezeru ještě více než předtím.
Šel pomalu pod podloubím a tiše pozoroval okolí, které se každým okamžikem měnilo díky zapadávajícímu slunci. Nádvoří bylo kruhové, lemováno podloubím s nádherně zdobenými sloupy, vevnitř se skrývaly lavičky na něž se mohli studenti posadit a buďto se učit či jen tak nevinně klábosit. Uprostřed pak stála majestátní kašna se sousoším tří jednorožců, kteří se vzpínali na zadních. Agrass podloubím prošel a pak z nádvoří vyklouzl na pozemky. Tam se mu naskytl pohled na veliké a v pozdním večeru osvětlené jezero. Došel k němu a sedl si pod svůj oblíbený strom, skrčil nohy a rukama si objal kolena.
"Konečně klid, alespoň na chvíli než mne ty dva cvoci najdou a budou mne chtít namočit do nějakého toho maléru. Hmmm, to by mne zajímalo, jakým způsobem přicestují ti bradavičití a s kým...", Přemítal tiše. Pak mu ale došlo že viděl Snapea a Lupina. Uchechl se.
"Teda, pokud je pravda co nám řekl Risch, tak tu bude obří legrace.", Smál se v duchu. Pak zaslechl nějakej ten lomoz. Zvedl hlavu a zjistil že už je tma a vydal se k hradu, páč mu došlo, že to budou asi jejich celoroční hosté.
Mezitím u brány profesoři vše připravovali na příjezd Bradavické školy. Risch tam lehce vynervovaně přecházel a všechny tím nervil.
"Pane ředitel, klid a pohoda, lépe už to vypadat nemůže.", Ozvalo se ze tmy. Risch sebou cuknul a bleskově se otočil. Když na světlo pochodní vylezl Agrass tak utrousil.
"Opravdu vtipný, ty se s tím nenervuješ dvě hodiny na rozdíl ode mne!", Odsekl mu ředitel.
"Jenže já to myslel vážně."
"Opravdu?"
"Jo, takže tu přestaň lítat jak splašenej a někde si sedni. No nemám pravdu?", Otočil se na ostatní, tj. studenty a profesory. Ti jen souhlasně přitakali a byli rádi že se mladej Black ukázal, páč s Rischem už bylo lehce k nevydržení. Tu se venku ukázal Katarai s Am. K všeobecnému údivu všech, a to především svého bratra se vedli za ruku a vypadali nad míru spokojeně. Když uviděli, že na ně všichni civí lehce vyoraně, tak se zarazili.
"Co je?", Zeptal se Katarai.
" Vidím dobře nebo se nesnažíte dělat problémy a navzájem se zabít?", Ozval se Agru.
"Jop, vidíš dobře brášulko. Ježiš lidi nekoukejte na nás jako kdybychom spadli z Marsu!"
Po tomto prohlášení ostatní začli dělat všechno možný, jen aby na ně necivěli. Agrass ale naopak v duchu zasténal.
"Merlineee, tohle mi byl čert dlužnej. Teď s nima fakt bude k nevydržení. Hmmm, doufám že mne od této chvíle vynechaj ze svých toulek. Aspoň budu mít čas na učení a sem tam k tomu budu hold muset dokopat i ty dva. Mno to bude rok....", popřemýšlel Agrass a zadumaně se otočil k bráně, kde zahlédl přicházet skupinku lidí v hábitech s odznakem Bradavic. Jelikož hodně četl, tak Brumbála hned poznal, a kupodivu za ním kráčeli i Lupin se Snapeem a nějakou ženou.
Agrass si odkašlal a brouknul.
"Kdyby vás to zajímalo tak už jsou tady a je jich teda podle mne docela dost. Heh, pane ředitel, to chci vidět jak je ubytujete", Uchechtnul se Agrass a Katarai s pár dalšíma se též pochechtávali i když se snažili tvářit vážně. Ředitel sebou cuknul a překvapeně se otočil, na tváři výraz absolutního překvapení.
"To ses nemohl ozvat dříve ty mizero jeden? A vy se nesmějte, tohle není vtipný.", Zatváří se dotčeně a naštvaně zároveň Risch.
Mezitím už k nim došla delegace a ředitel tedy nasadil příjemném a laskavej usměv ala nekoušu a budu hodnej. Brumbál se usmál a obhlídl své studenty zda jsou všichni a zda je něco nesežralo.
"Vítejte na naší Akademii, jsme rádi že jste přijeli."
"Děkuji za pozvání Risch, bude mi ctí tu s vámi strávit rok.", Usměje se přívětivě Brumbál a potřese si s Rischem rukou.
"Jaká byla cesta?"
"Dobrá, děkuji za optání. Ale teď bych se rád zeptal, kde by jste nás ubytoval?"
Pár studentů a profesorů se zoufale snažilo nerozesmát, když si vzpomněli, co před chvílí řekl Agrass. Ten sám se tvářil že tam není a nikdy nebyl, když zahlídl Rischův výraz.
"Nebojte, je to v jedné z věží a máte ji jen pro sebe. Jídlo vám donesou tam.", Řekl se zdvořilým úsměvem Risch a odváděl delegaci směr věž.
"Oh, děkuji, jsem rád, že to může být zařízeno takto.", Stihli ještě zaslechnout Brumbála. Jakmile delegace i s Profesory zmizela z doslechu, tak většina přítomných se naplno rozesmála, páč ještě nemohli z toho Rischova výrazu.
"Merline...Agrassi ještě někdy začni perlit a já si pujdu hodit mašli. Je ti jasný že jestli se to bude opakovat, tak nás máš na starosti?", Ozval se jeden z učitelů.
"Mno, já za to nemůžu, že se na to zeptal, to omlaťte o hlavu Rischova.", Bránil se hned tázaný.
"A jen tak propos, já už jdu do hradu, je tu kosa a mne je zima. Takže adios vážení.", Zívl a pak se odporoučel Agrass. Po něm se chvíli nato a živelné debatě odebrali dovnitř i ostatní obyvatele školy.