Tak tady je druhá kapča. A upozorňuju, že ti co nemají rádi slash, tak ať tuhle kapču nečtou. Toť asi vše. Přeju dobrou zábavu.
Hledání a shledání
Alecto se příštího dne začal balit a připravovat na cestu za hledáním bratra. Věděl že jde o čas a hlavně o život.
Proto se sebral a šel za královnou Azerothu. Vyšel z pokoje a zamířil do pracovny jeho veličenstva.
"Jestli tam bude král, tak je se mnou amen", zamumlal tiše Alecto a pokračoval dále chodbou a pořád přemýšlel jak zpracovat královnu, aby bratr přeži
. Došel před dveře a zaťukal.
"Dále,"ozvalo se zpoza dveří melodickým hlasem, a mladému elfovi se div nepodlomila kolena, zastavil se mu dech a zúžili se mu oči, když si uvědomil kdo je za dveřmi, nasál vůni královny a vstoupil. Když vstoupil, tak uviděl jak královna stojí u okna a zrovna se otočila k němu čelem.
"Copak se děje můj milý Alecto?? Nějaké problémy s písaři?," zeptala se Královna Ashley.
"Ne, má nejmilostivější výsosti. Jen mne tak napadlo, že bych o vás napsal knihu,"odpověděl jí Alecto. Královna na něj chvíli koukala a pak k němu došla.
"Můžu hádat třikrát, přišel si mi zkrátit chvíli v naší komnatě o které můj manžel neví??,"optala se královna tiše a se šibalskýma jiskřičkami v očích.
" nooo, ehm. Ano výsosti přišel,"přiznal Alecto a čekal na královnino rozhodnutí. Královna třikrát zamrkala pravým okem, jednou tleskla a najednou se před nimi objevila tajná chodba do místnosti jejich touhy. Byla prázdná až na pár netopýru a krys.
"Tak pojď můj milý Alecto, už dlouho jsme spolu nebyli,"usmála se královna. Vešli do chodby kde se rozsvěceli pochodně a šli do komnaty, cestou kromě krys nikoho nepotkali. Cestou se Alecto neustále ohlížel a královnu tím do rozpaků-byla si téměř jistá tím, že Alecto má něco za luben, ale nechtěla se připravit o tu krásnou, ale krátkou chvíli s mužem, o kterém se jí zdálo dnem i nocí. V hlavě se jí rozeběhnul kolotoč, jak přemluvit Alecta, aby s ní zůstal déle. Ví že čte, píše a že má bratra, ale to je vše. Má Alecto vůbec nějaké sny?trable?? tak málo o něm ví a přitom s ním spí bezmála dva roky. Ovšem nikdy si těch slov moc nevyměnili, až v poslední době spolu komunikují jinak i než orálně.
Alecto kráčel za královnou a hlavou se mu honily obdobné myšlenky. Když zvedl hlavu tak zjistil, že už jsou v jejich tajné komnatě. Na sídlo neřesti byla komnata nevšedně vybavena. Místo postele byli po zemi tuny kožešin, ke stěnám byla přidělána pouta a vzadu se od jedné strany ke druhé táhl bar o kterým se vám ani nesnilo.
Alecto si s královnou vyměnil pohled,pohled v němž bylo tolik pochopení,ani jeden nevěděl jak začít,chtěli si toho tolik říci, ale nikdy neměli tolik času kolik by potřebovali.Alecto zamířil k baru, nalil si do sklenice skotskou, a upil načež si provokativně přejel jazykem po rtech, po těch úzkých, sexy proužcích. Královna mu položila ruku na hrudník. Cítila, jak je napjatý, a tak jemně pohybovala dlaní. Alecto se nadechl k protestům, ale ze rtů mu sklouzl jen tichý vzdech, pak zavřel oči a chytil se opěradla židle, ta ženská s ním dělala divy. Laskala jeho pevné, pružné svaly a sledovala narůstající bouli v jeho trenkách. Pomalu se přesunuli na zem.
Alecto královně spoutal zápěstí a stal se pánem situace. Zatímco jeho rty zkoumaly její šíji a ona zakláněla hlavu a hřbet, aby si to víc vychutnala, nožky se jí klepali a vášeň začala dosahovat nebezpečné výše. Jeho rty a ruce zkoumaly každý kousek její kůže a posunovaly se níž a níž. Prosila ho aby ji pustil, ale on si dělal co chtěl. Pomalu a sebejistě postupoval níž, když dospěl až k bráně samotného pekla roztáhl jí nohy a ona zasténala, když ucítila mezi nohama jeho teplý, tvrdý jazyk. Prohnula se v zádech, vykřikla a Alecto ji konečně vysvobodil z pout.
Přesunula se k němu, teď měla v úmyslu si zase chvíli hrát ona s ním. Začala ho laskat, hrála si s jeho rty a tělem se mu otírala o jeho až bolestně ztopořený penis, ruce hladily jeho hruď. Nečekaně, ale velmi rychle uchytila bič a několikrát jím švihla, doopravdy si tuto situaci užívala. Alecto tiše zasténal, ta směs krátké ostré bolesti a slasti byla nepopsatelná.
Když ji přestalo bavit pomalé mučení muže, který se pro ni stal sexuální, ale i logicky myslící ikonou, přesunula se k jeho rozkroku,uchytila jeho pulsující a k životu probuzenou rostlinu a začala ji sát. Toužila po nektaru, o kterém věděla, že je pouze produktem.
Alecto z ní šílel, žena kterou nebude nikdy doopravdy mít ho dostala do kolen, cítil, že už nevydrží, obrátil ji na záda a znovu ji začal laskat, pravou rukou hnětl její prsa a levou připravoval její "tajemnou komnatku" ke styku. Když do ní vnikal cítila každý jeho pohyb, cítila jak jeho penis v její komnatce vyplňuje a zkoumá každé místečko. Jejím tělem se rozlévala skutečná slast, kousala jeho ramena na kterých se vzpíral nad jejím tělem.Naprosto vycházela vstříc jeho pohybům, jejich těla byla v jednom ohni.
Alecto tvrdě přirážel,, čím déle v ní byl tím se jeho přírazy stávali kratšími. Už na nic jiného nemyslel, cítil jak přichází orgasmus ovšem královna na tom nebyla o mnoho lépe, prohýbala se a popadala dech, oba cítili tu samou slast, tu rozkoš, kterou si mohli dopřát jen málokdy, ale o to to bylo lepší. Najednou oba dva vykřikli, ve stejný čas, lépe to nemohlo dopadnout. Alecto se svalil vedle ní, objal ji a úplně nazí na měkké kožešině spolu usnuli.
O pár hodin později cca 3 ráno
Alecto se probudí, když ho někdo, respektive královna, šťouchne do žeber.
"Alecto? Nespi, za chvíli budem muset zmizet jinak bude zle jako posledně, když nás hledali."
"kolik je?, otáže se ospale Alecto.
"Jsou tři ráno....tuším že můj choť už je celej nervní kde sem byla.", konstatuje královna, ale neodolá a začne Ala znovu jemně líbat na krku.
Alecto ji sevře zápěstí a odtáhne ji od sebe dál.
"Královno musíme jít, už se po vás shánějí...", odvětí Alecto a začne se spěšně oblékat. Královnina zklamaného výrazu si raděj nevšímá.
O několik minut později a pár zklamaných pohledů královny
Královna a Alecto pospíchali chodbami jak nejtišeji to šlo, samo sebou se vyhejbali strážím, a nejvíce králi.
Když došli před tajný východ, tak královna vzala Alectovu hlavu do dlaní a vášnivě ho políbila, jakož i to že se dočkala odpovědi ještě vášnivější.
"Dávej na sebe pozor Alecto, hlavně ať se ti nic nestane a přiveď je v pořádku....", dál se nedostala jelikož uslyšela výkřik svého manžela.
"Běž, rychle zmiz, nesmí tě tu uvidět!!!", řekla vyděšeným hlasem a otočila se k brance.
"Ashley! Kde seš? Okamžitě se ukaž nebo bude zle!", nesl se zahradou hlas Krále. Alecto na nic nečekal, naposledy kouknul na královnu a zmizel.